Tak jsem zřejmě první pes, který píše o dovolené, kterou prožil s pánečky. Je to ta nejhezčí novinka, co jsem ze sebe kdy dostala. Je to dlouhé vypravování, ale určitě to stojí za to. Skvělé počtení pro pejsky i pro jejich pánečky! Čtěte prosím dál, pokud chcete vědět, co je to dolevená....ehm, vodolená... Cože to vlastně je?
První den - 18.7.2009
Spolí - tak o tom se tu mluvilo pořád. každý myslel na dovolenou, nikdo na nic jiného. Když děcka přijely z prázdnin, panička začala balit a jakmile jsme se ráno probudili, dobalili jsme to nejnutnější, všichni, kromě mě se oblíkli (ten kožich je šíleně praktická věc, ale někdy leze na nervy a tak jsem po celou dobu dovolené těšila pánečky svými vypelichanými chlupy) a vyrazili jsme. Jeli jsme hrozně dlouho, děcka byly protivný, paničku už to nebavilo, páneček nic neříkal, protože musel řídit. Kolem půl čtvrté jsme se konečně zastavili na oběd a jeli jsme dál. Teď už to byl jen kousek - asi hodina a půl.. konečně jsme, unavení, někteří naštvaní, dorazili. Všechny tyto pocity se ale okamžitě vypařily. To proto, že už jsme byli u chalupy. A jaká to byla chalupa! velká, krásná, nádherně vybavená.. To ještě žádný pes neviděl! A jestli viděl, určitě to nedokázal popsat jako já. Já to totiž umím dost dobře. Však doufám, že by to uměli další psi - rozhodně se to vyplatí! Hlavně po dovolené..
Druhý den - 19.7.2009
Po menších přípravách jsme vyrazili do Krumlova, na menší prohlídku města. Takovou tu jezdící věc jsme nechali u zámku a šli jsme se podívat. Já, se svým roztomilým růžovým srdíčkovým jsem oslňovala kolemjdoucí, jsem totiž hrozně krásný pes;-) ( a skromný..). Ale město bylo ještě hezčí než já!! Zírala jsem na to jak na prázdnou misku, ale to pánečci taky. Domy byly nádherně zdobené, skoro všude se něco prodávalo a lidí bylo všude tolik, že se na tu ulici málem nevešli. Prohlíželi jsme si každý dům, každou uličku, dokonce panička prošmejdila pár obchodů s dekoracemi, lidi totiž všechno musí být vyzdobené. Za chvíli jsme došli k restauraci, kde si naše hlodavá, pardon, hladová smečka dali něco na zub. Čas plynul jako voda a my jsme se šli ještě porozhlídnout. Ale rozhodně ne naposledy! Cestou zpátky koupila panička pastelky a bloček pro mladou paničku a omalovánky pro Honzíka. Já jsem nad tím jen kroutila hlavou, nevím co lidi chcou, ale dík dobrému vychování jsem se ovládla. Unavení jsme došli k takovýmu tomu.. věci, o které nevím jak se jí říká, nasedli jsme do toho a dojeli jsme k chalupě. Mladá panička vytáhla patelky a bloček a začala si kreslit podle pohlednice a Honzík vybarvoval omalovánky. Šli jsme se ještě kousek vyvenčit po vesnici, ale byli jsme velmi unavení. nebudu to rozepisovat - šli jsme spát.
Třetí den - 20.7.2009
Celé dopoledne jsme zůstali na chalupě, ale vynahradili jsme si to tím, že jsme lítali po venku a s pánečkem a mladou paničkou jsme hráli prostředníčka (lidi si házeli a já jsem se snažila ten míč chytit), byla to hrozná psina. Před obědem jsme vyrazili do nedaleké vesnice, která se jmenovala Slupenec, kde jsme si chděli dát oběd. Samozřejmě bylo zavřeno a proto jsme museli jít až do Krumlova, ke jsme se najedli a prošli. Celí utahaní jsme se vrátili na chalupu. Ale to není všechno! když už Honzík spal, hrál zbytek rodiny karty. Přitom je otravovaly dvě věci : já a jedna bláznivá moucha. Panička požádala tu mladší, aby donesla plácačku. Ta odešla do předsíně a přinesla vyprašovač koberců: ,,Tohle měla být ta plácačka? Nic jinýho tam není." Páneček dostal záchvat smíchu a zachvíli se smála celá rodina a panička zabila mouchu utěrkou.
Čtvrtý den - 21.7.2009
Ten den jsme měli jet na návštěvu do Třeboně. Těšila jsem se - v Třeboni jsem ještě nebyla!! Třeba bych mohla skočit do rybníka.. Bylo to úžasné! lítala jsem jak šílená. Do rybníka jsem nakonec neskočila, ale i tak to bylo krásné.
Dovolená-závěr
Hned další dva dny jsem se nádherně vykoupala v Lipně a ve Vltavě, den před odjezdem jsme se zajeli naposledy podívat do Krumlova a bylo to moc fajn. Večer se ale mladá panička necítila dobře a proto už to dál nebudu rozepisovat.
Bela